Zadlužení firem při výzkumu: kdy dává úvěr na vývoj smysl

Úvěr na výzkum se vyplácí hlavně tehdy, když je výsledek blízko trhu: prototyp funguje, zákazníci jsou známí a zbývá dotáhnout výrobu nebo certifikaci. V raných fázích, kdy není jasné, zda nápad vůbec projde, je dluh drahou sázkou, protože splátky běží i v případě, že vývoj skončí slepou uličkou. Na otázky, které si firmy v této situaci kladou nejčastěji, odpovídají následující sekce.

Proč banky na výzkum půjčují neochotně?

Banka hodnotí, z čeho a čím se úvěr splatí. Výzkum vytváří hlavně know-how, výsledky zkoušek a patentové přihlášky, tedy majetek, který se v případě problémů špatně prodává. Zajištění je slabé a budoucí tržby nejisté.

Snáz se proto financuje to, co výzkum obklopuje: laboratorní vybavení, stroje pro pilotní výrobu nebo budova. Tyto položky mají zástavní hodnotu a úvěr na ně se posuzuje podobně jako běžná investice.

Jaké jsou alternativy k úvěru?

Pro rané fáze vývoje existují zdroje, které se nesplácí. Technologická agentura ČR vypisuje programy na aplikovaný výzkum, Ministerstvo průmyslu a obchodu spravuje operační program zaměřený na inovace a evropské programy podporují spolupráci firem s univerzitami. Firma navíc může náklady na výzkum a vývoj uplatnit jako odpočet od základu daně, pokud splní zákonné podmínky a vede předepsanou dokumentaci.

Další cestou je vstup investora, který místo úroku chce podíl ve firmě. Pro majitele je to dražší v tom smyslu, že se dělí o budoucí zisk, ale neplatí splátky v době, kdy produkt ještě nic nevydělává.

Kdy je úvěr rozumnou volbou?

Ve třech typických situacích. Firma potřebuje předfinancovat dotaci, která se vyplácí až po ukončení etapy. Vývoj je hotový a peníze chybí na náběh výroby. Nebo firma vyvíjí vylepšení stávajícího produktu, který už má tržby, a ty dokážou splátky pokrýt i při zpoždění projektu.

Ve všech třech případech existuje jiný zdroj splácení než úspěch samotného výzkumu. Právě to je rozhodující test.

Kolik dluhu firma při vývoji unese?

Užitečná je jednoduchá úvaha. Spočítejte, kolik firma vydělá z běžné činnosti za rok bez nového produktu, a porovnejte to s ročními splátkami všech úvěrů. Pokud by splátky spolkly celý provozní zisk, nezbývá rezerva na zpoždění, které u výzkumu nastává spíš pravidlem než výjimkou.

Ilustrační příklad: firma s provozním ziskem dva miliony korun ročně by si neměla brát úvěr se splátkami blízko této částky, i kdyby nový výrobek sliboval zdvojnásobení tržeb. Rozumnější je menší úvěr na první etapu a další financování až po ověření výsledku.

Co se stane, když výzkum nevyjde?

Úvěr zůstává a splácí se z ostatní činnosti nebo z majetku. Pokud za úvěr ručí majitel osobně, například směnkou nebo zástavou rodinného domu, přenáší se riziko vývoje do jeho soukromého života. Před podpisem si proto ujasněte, co přesně ručí a jaký je nejhorší scénář.

Vyjednat se dá i struktura úvěru. Odklad splátek jistiny na dobu vývoje nebo čerpání po etapách snižuje tlak v době, kdy projekt ještě negeneruje peníze.

Pomůže státní záruka?

Státní rozvojová banka poskytuje malým a středním firmám záruky a zvýhodněné úvěry, které banky ochotněji přijmou jako doplňkové zajištění. Programy se mění podle aktuálních výzev, a proto je vhodné ověřit nabídku ještě ve fázi plánování projektu, ne až po odmítnutí v bance.

Dotační i záruční programy mají vlastní administrativu. Počítejte s časem na přípravu žádosti a s povinností vykazovat výsledky. Pokud firma nemá kapacitu na papírování, vyplatí se zapojit poradce s jasně sjednanou odměnou, ideálně závislou na úspěchu žádosti a ne placenou celou předem.

Zdroje

• Technologická agentura ČR
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• Finanční správa ČR
• Národní rozvojová banka